Dny se neúprosně zkracují, sluníčka stále ubývá a vy se cítíte čím dál více jako vymačkaný pomeranč. Každodenní pracovní kolotoč, pak ještě starost o domácnost, úklid, vaření, děti, úkoly. Najednou je večer, třeští vám hlava jako zvon. Chtěla byste se schovat někam do nory, přikrýt si hlavu peřinou a minimálně týden nevystrčit nos. Čokoládové pralinky ani dvě decinky vína nepomáhají. Podzimní deprese je tady.
žena s depresí
Má to snadné řešení, stačí jen trocha dobré vůle.
Není to tak složité, stačí jen trochu chtít a nepropadat zbytečné letargii. Zmobilizovat všechny zbylé síly, i když jich zrovna moc není a vyrazit ven. Je už sice tma a docela chladno, ale přes to to stojí za to. Pokud už je doma o vše postaráno (a i kdyby nebylo, pro jednou se svět určitě nezboří), seberte poslední síly, napočítejte do desíti a šup! Jděte si zaběhat.

Zdá se vám to jako bláznivý nápad?
Možná na první pohled ano. ALE! Uvidíte, jak se vám uleví. I když jste zapřisáhlý „neběžec“ a doteď jste si byla jistá, že běhat NIKDY nebudete, zkuste to. Oblékněte si něco pohodlného na sebe, každý snad má doma pár kousků sportovního oblečení jako jsou legíny, termo triko, lehká mikina a bunda, tenisky a případně i čelovka a můžete vyrazit. Nadechněte se z plna hrdla čerstvého chladivého vzduchu, usmějte se (je to důležité, pro váš příjemný pocit) a vyběhněte do tmy.
běžkyně v podvečer
Začněte pomaličku
Pomalu, krůček za krůčkem lehkým krokem, třeba kolem potoka nebo vilovou čtvrtí, právě tak, aby vám to bylo příjemné, abyste se nezadýchala a nepíchalo vás v boku. Jen tak, abyste si stihla třídit myšlenky a ty nedůležité nechávala pěkně cestou za sebou. Nemáte-li ráda přílišné ticho, dejte si do sluchátek oblíbenou hudbu či audio knihu. Nikdo vás nevidí, je tma a vy máte spoustu času na sebe, tempo je jen na vás. Stačí kilometr nebo dva, nemusí jít hned o maratón. Nepřepínejte síly, hlavně na pohodu, o to tady jde.

Kýžený efekt se dostaví velice brzy
Uvidíte, že zvládnete mnohem víc, než jste si na začátku myslela. Ještě před půl hodinou jste si byla jistá, že budete jen tak sedět na gauči a koukat do zdi. A teď? Máte v nohách třetí kilometr a chce se vám ještě pokračovat. Je to velice očistné a posilující. Krásný pocit plný endorfinů je tady. Nohy chtějí běžet stále dál…Ale nepřežeňte to. Ke štěstí a dobré náladě stačí člověku málo. A navíc. ZÍTRA JE TAKY DEN. Deprese je pryč a vy už víte, jak na ni. Nenechejte ji vrátit zpátky.

Jak zatočit s podzimní depresí
Ohodnoťte příspěvek